Výcvik Řasná duben 2009
I když nám od první noci v novém pelíšku Paris dokazoval jak je chytrý a co už umí pořád jsme věděli, že je zapotřebí jeho dovednosti rozvíjet.
Jistě měl i své demoliční období snad jako každý pejsek. A do nedávna spával v posteli s námi. Když však jednoho dne rozcupoval kus matrace bylo rozhodnuto.
Od malička jsme Pariska hýčkali samou láskou. Ale byly i dny kdy bychom ho vykopnuli z domu. Byl rozežraný, neposlouchal, demoloval a prostě dělal všechno cojsme nechtěli. Jak Paris rostl a vyžadoval stále více pohybu a zaměstnání, začali jsme přemýšlet co dál. Jestli se zaměříme na sport - canicross - nebo jestli zkusíme složit lovecké zkoušky.
Nakonec nám přišlo začít s canicrossem trochu brzo a tak jsme se rozhodli, že to zkusíme s loveckým výcvikem.
Věděli jsme, že všechno začíná u poslušnosti a tak jsme začali docházet na cvičák. Po několika návštěvách nám slečna cvičitelka sdělila, že jsme extrémně šikovní, a že už nás nemá co naučit. Jenže jak Paris rostl, tak jsme začali zjišťovat, že všechno za piškoty dělat nebude a dokonce za pamlsky přestával dělat věci, které už uměl. "Uměl", ale jen když měl chuť na piškot. Postupně nám to začalo připadat značně nespolehlivé a spoléhat se jen na to, že má zrovna na něco chuť se nám již nechtělo.
Už po příjezdu a prvních slovech Karla jsme si uvědomili, že náš pes vlastně nic neumí (ani tu poslušnost). Taky jsme si velice rychle uvědomili, že naše představa o výcvikovém táboře je úplně jiná. Ale jak jsme zjistili během pár chvil, tak je tento výcvik velice účinný a rychlý.
Karel hodně bazíroval na poslušnosti, od které všechna práce odvisí. Co se týká samotné práce pejsků, tak jsme hodně nacvičovali hledání a následné vystavování. Skoro žádný pejsek neměl tuto vrozenou vlastnost v sobě probuzenou. Po pár dnech už pejsci začali vystavovat. Co se týká hledání, tak to je práce na delší dobu, ale Karel nám vysvětlil jak máme s pejskem pracovat a co vlastně má dělat. Taky tu byla jedna důležitá fáze výcviku a tou je aport kozlíku. Byli pejsci, kteří Karlovi odolávali hodně dlouho a byli i tací, kteří neprotestovali a brali aporty z ruky. Jako největší naše překvapení bylo, když Paris teprve druhý den výcviku aportoval kačenu z vody. Z toho jsme byli opravdu velice mile překvapení.
Co napsat závěrem ?!? Snad jen to, že už teď víme, že tento víkend byl velice úspěšný co se výcviku týká a že víme, že se sem nejednou vrátíme!
Náhledy fotografií ze složky Řasná 16.4. - 19.4.2009